Vyzvané plenární přednášky
Udržitelnost ve vodním hospodářství – nejen uhlíková stopa
středa, 20.9.2023, 9:30-10:00
prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA
VŠCHT Praha, Ústav udržitelnosti a produktové ekologie
Voda a sucho v perspektivě sociálních věd
středa, 20.9.2023, 10:00-10:30
Mgr. et Mgr. Markéta Zandlová, Ph.D
Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií
Molekulárně biologické metody jako nástroj pro řízení vodohospodářské infrastruktury
čtvrtek, 21.9.2023, 13:45-14:15
prof. Ing. Jan Bartáček, Ph.D.
VŠCHT Praha, Ústav technologie vody a prostředí
Ztráty vody v evropském kontextu
čtvrtek, 21.9.2023, 14:15-14:45
Mgr. Jiří Paul, MBA
VAK Beroun
Udržitelnost ve vodním hospodářství – nejen uhlíková stopa
středa, 20.9.2023, 9:30-10:00
prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA
VŠCHT Praha, Ústav udržitelnosti a produktové ekologie
Vladimír Kočí se ve své odborné činnosti věnuje posuzování životního cyklu LCA, obecně problematice produktové ekologie a udržitelnosti. Kromě VŠCHT Praha přednáší problematiku Produktové ekologie na Fakultě architektury ČVUT Praha, na Přírodovědecké fakultě UK a na Vysoké škole umělecko-průmyslové. Vypracoval několik desítek studií LCA pro komerční i nekomerční subjekty. V letech 2014-2022 zastával funkci děkana Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha. V současné době působí jako vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie. Je řešitelem několika výzkumných projektů zaměřených na LCA. Působí jako nezávislý posuzovatel studií LCA a EPD pro The International EPD System®. V roce 2021 založil LCA Studio s.r.o., které se zaměřuje na zpracování LCA studií a určování uhlíkové stopy produktů a organizací.
Abstrakt přednášky
Požadavky na zavádění udržitelnosti do průmyslové a tedy i vodohospodářské praxe se stávají v posledních letech stále konkrétnější. Jedním z požadavků environmentální udržitelnosti je i monitoring a vyčíslování takzvané uhlíkové stopy organizace. Nicméně, je důležité si uvědomit, že stanovení uhlíkové stopy má své nevýhody a není úplně komplexní. Proto je vhodné jej doplnit dalšími metodami posuzování udržitelnosti, jako například Life Cycle Assessment (LCA) vč. zařazení indikátorů materiálové cirkularity nebo sociálních a ekonomických aspektů hodnocených systémů. V tomto příspěvku budou diskutovány možnosti a slabiny určování uhlíkové stopy vodárenských organizací. Bude zdůrazněno, že stanovení uhlíkové stopy by mělo být pouze jedním z nástrojů pro hodnocení environmentální udržitelnosti organizace a mělo by být doplněno o další metody posuzování udržitelnosti.
Voda a sucho v perspektivě sociálních věd
středa, 20.9.2023, 10:00-10:30
Mgr. et Mgr. Markéta Zandlová, Ph.D
Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií
Markéta Zandlová, Ph.D., je sociální antropoložka. Dlouhou dobu se věnovala antropologii hranic a rovněž studiu vytváření sociálních identit, specificky identit etnických. V posledních letech se vedle metodologických otázek etnografického výzkumu zaměřuje na problematiku sociálních aspektů klimatické změny, které studuje na příkladu diskurzů a praxí, spojených s projevy narůstajícího sucha v České republice. Aktuálně je hlavní řešitelkou interdisciplinárního aplikovaného projektu „Příběhy sucha: Lokální souvislosti extrémních klimatických jevů, jejich percepce a ochota aktérů k participaci“, v němž spolupracuje s přírodovědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v.v.i. a z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. V roce 2021 byla zvolena předsedkyní České asociace pro sociální antropologii (CASA). Je zakládající členkou EASA Environment and Anthropology network; je členkou Akademického senátu FHS UK.
Abstrakt přednášky
Voda má schopnost vytvářet a přetvářet sociální světy. Lidé uzpůsobují svůj život a sociální struktury tomu, jak chápou její sílu, dostupnost, hodnotu. V čase klimatické změny je porozumění vztahům člověka a vody urgentnější než kdy v minulosti. Přednáška ukazuje na výsledcích interdisciplinárního projektu Příběh sucha, jak přispívají sociální vědy k udržitelnému nakládání s vodou. Představuje metodiku participativního plánování krajiny odolné vůči dopadům sucha, která je založena na vytváření map scénářů budoucího vývoje krajiny pro rok 2050. Mapy inovativně kombinují společenskovědní výzkum, expertní odhady vývoje krajinných prvků a klimatické modely (RCP 4.5).
Molekulárně biologické metody jako nástroj pro řízení vodohospodářské infrastruktury
čtvrtek, 21.9.2023, 13:45-14:15
prof. Ing. Jan Bartáček, Ph.D.
VŠCHT Praha, Ústav technologie vody a prostředí
Jan Bartáček se zabývá se různými procesy recyklace zdrojů z odpaní vody. Jedná se o energeticky pozitivní nebo úsporné procesy (anaerobní fermentace, bioflokulace, nitritace-anammox), recyklaci šedých vod, popř. produkci specifických organických látek. V posledních letech se intenzivně věnuje také tzv. epidemiologii odpadních vod (Wastewater-Base Epidemiology). Především jde o šíření antibioticky rezistentních bakterií v odpadní vodě a v čistírenských kalech a o sledování výskytu původců virových epidemií (SARS-CoV-2, MPOX) v odpadních vodách.
Abstrakt přednášky
Molekulárně biologické metody, jako je qPCR (real-time Polymerase Chain Reaction), FISH (Fluorescence In-Situ Hybridization) či různé metody sekvenací nukleových kyselin, se stávají stále spolehlivějšími a zároveň dostupnějšími. V posledních několika letech se díky tomu nesmírně zvýšilo jejich praktické využití v mnoha oborech a rychle si nacházejí využití i ve vodohospodářství. Tato přednáška má za cíl na konkrétních příkladech ukázat užitnou hodnotu, kterou molekulární metody mají pro navrhování a provoz čistíren odpadních vod, sledování kvality pitné vody či jako epidemiologický nástroj. Důraz bude kladen spíše na technologické využití než na detailní biochemické principy.
Ztráty vody v evropském kontextu
čtvrtek, 21.9.2023, 14:15-14:45
Mgr. Jiří Paul, MBA
VAK Beroun
Jiří Paul je absolventem Přírodovědecké fakulty, oboru biologie, pracuje od ukončení studií v oboru provozování vodovodů a kanalizací. Od roku 2016 je ředitelem společnosti VAK Beroun. Je aktivním členem CzWA, od založení odborné skupiny Vodárenství v roce 2011 je jejím vedoucím a od roku 2016 členem výboru. Je také členem představenstva SOVAK ČR. Věnuje se popularizaci oboru, dlouhodobým vizím a legislativě. Byl předsedou organizačního výboru úspěšné mezinárodní konference IWA Water Loss 2022, kterou CzWA uspořádala v Praze.
Abstrakt přednášky
Ztráty vody v ČR zaznamenávají trvale klesající trend. Aktuálně se pohybujeme v úrovni 15 procent. Z historického pohledu je to velmi pozitivní výsledek, v absolutních číslech to ovšem představuje takové množství vyrobené vody, která by stačila k zásobení více než dvou miliónů obyvatel. Sucho v letech 2015-19 a energetická krize z roku 2022 mění náhled na vnímání ztrát z pohledu dostupnosti a nákladovosti. Jak je na tom zbytek Evropy? Kde je hranice udržitelnosti?
